S termínem „sebeobhájce“ už se řada z nás mohla na stránkách Kyjovských novin setkat. Pro některé je to ale novinka, proto bude dobré si tento termín osvětlit. Co to tedy znamená a jak sebeobhájci hájí práva?
Sebeobhájce je dospělý člověk s mentálním postižením, které může být kombinováno s tělesným. Druhým parametrem je, že mu jeho postižení umožňuje začlenit se s podporou do běžné společnosti. Co je ale nejdůležitější je jeho zájem o dění kolem, chuť se vzdělávat, potkávat se, diskutovat a tvořit komunitu.
Proč sebeobhájci hájí práva svá i ostatních
Sebeobhájce se také učí chápat a uplatňovat svá práva, ale také povinnosti. Hledá způsoby, jak se co nejvíce přiblížit normálnímu životu ve společnosti. Přesto, že vlivem svého postižení, potřebuje podporu, chce pracovat, bydlet, cestovat, ženit se a mít děti. Jisté je, že možnosti a představy každého sebeobhájce jsou individuální. Ne každý chce vstoupit do manželství, a ne každý je schopen pracovat. Ale uvedené oblasti lidé s postižením všeobecně vnímají jako stěžejní pro jejich spokojený život.
U nás v Kyjově…
Kyjovští sebeobhájci mají pro letošní rok nabitý program. Kromě pravidelného setkávání 2× za měsíc chtějí pokračovat v dobrovolnických a společenských aktivitách. Sami se přitom podílí na plánování, organizaci a koordinaci všech akcí. V rámci projektu Podpora sebeobhájství v ORP Kyjov, si dali za úkol vybudovat komunikační most mezi znevýhodněnými občany a pracovníky úřadů. Chtějí zmapovat, do jaké míry jsou v současné době úřady schopny komunikovat s lidmi s postižením. V případě, že se ukáže, že je co zlepšovat, jsou sebeobhájci připraveni podílet se aktivně na inovaci komunikačních strategií. Příkladem může být metoda snadného čtení, která by měla, pokud je správně aplikována, pomoci lidem se zhoršenou komunikační a rozhodovací schopností, pochopit, o co (ve formuláři, na letáku, na cedulce) jde.
Pomoci ve snižování bariér mezi úřady by také mělo vzdělávání úředníků. Získání základních informací o lidech s mentálním postižením jim prospěje ve vnímání a přístupu k této skupině našich spoluobčanů. Lidé s mentálním postižením mívají potíže s učením a komunikací, zhoršenou úroveň sociálních dovedností a orientací v čase a prostoru. Proto potřebují dlouhodobou podporu. Ale pokud jim jejich handicap dovolí a mají o to zájem, měli by od nás, většinové společnosti, dostat šanci se zapojit do běžného života. Aktivity kyjovských sebeobhájců mají ambice k tomu přispět.
Projekt podpořil Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Program je financován z Fondů EHP a Norska.
Bc. Zuzana Šrahůlková,
Educante z.s.
Martina Sehnalová působí jako sociální pracovnice se zaměřením na podporu neformálně pečujících osob. Je absolventkou magisterského studia Sociální pedagogiky na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a ve své práci se specializuje na individuální přístup a odborné poradenství. Ve spolupráci s multidisciplinárním týmem odborníků pomáhá klientům zorientovat se v dostupných službách a nabízí podporu šitou na míru jejich potřebám.
Barbora Zůbková působí jako sociální pracovnice a specializuje se na pomoc lidem v složitých životních situacích. Je absolventkou magisterského studia sociální pedagogiky na UTB ve Zlíně a má bohaté zkušenosti z pozic na městském úřadě v Hodoníně na oddělení sociálně-právní ochrany dětí a jako soudní tajemnice na Okresním soudu v Hodoníně. V rámci své praxe úspěšně složila zkoušku zvláštní odborné způsobilosti a kontinuálně se vzdělává pro zvyšování své odbornosti. Ke každému případu přistupuje individuálně a s rodinou či jednotlivcem udržuje kontakt po celou dobu spolupráce.
Kamila Černochová působí jako praktik péče a specializuje se na praktické poradenství v péči o seniory, hendikepované a imobilní klienty. Je absolventkou Církevní střední odborné školy Bojkovice v oboru sociální pečovatelství. Ve své práci se zaměřuje na podporu soběstačnosti, nácvik každodenních činností a pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, včetně praktických ukázek využití kompenzačních pomůcek.
Johana Novotná působí v Educante jako sociální pracovnice, kde pomáhá klientům zvládat obtížné životní situace a ulehčuje péči o děti či seniory. Má vystudované magisterské studium oboru Sociální pedagogika a poradenství na Masarykově univerzitě v Brně a je absolventkou školení Komunikace a řešení krizových situací s klienty a kurzu Základy krizové intervence. V rámci své práce se věnuje evidenci zájemců o služby, mapování potřeb rodin a pečujících a provází klienty celým procesem spolupráce od úvodního setkání až po její ukončení.
Lenka Trnková působí jako osobní asistentka specializující se na péči o děti s handicapem v jejich domácím prostředí. Je absolventkou středního odborného vzdělání s maturitou a má bohaté zkušenosti z oblasti péče - absolvovala kurz asistenta v MŠ, kurz první pomoci a získala cennou praxi během stáže v denním stacionáři pro handicapované ve Zlíně a při péči o nedonošené novorozence v brněnské nemocnici. Ve své práci zajišťuje komplexní péči zahrnující hygienu, stravování, vzdělávací aktivity i trávení volného času s klientem. S empatií a vlídností přistupuje ke své práci, která ji naplňuje především proto, že může ulevit pečujícím osobám v jejich náročné každodenní péči.
Ludmila Kloudová působí jako praktik péče se zaměřením na komplexní podporu klientů prostřednictvím bazální stimulace, cvičení a tréninku paměti. Ve své práci klade důraz na citlivý individuální přístup, který respektuje tělesné, duševní i duchovní potřeby každého klienta. S velkou trpělivostí vytváří bezpečné prostředí, ve kterém klienti mohou svobodně vyjádřit své potřeby a přání, a pomáhá jim v jejich naplňování.
Petra Sedláčková působí v organizaci jako koordinátorka a office managerka, kde se věnuje personální agendě a zajišťuje plynulý chod organizace včetně komunikace s externími spolupracovníky. Její profesní dráha začala v reklamní a PR agentuře, kde získala cenné zkušenosti v oblasti koordinace a back office. Ačkoliv její vzdělání ze strojní průmyslovky a knihovnické VOŠ původně směřovalo jinam, našla své uplatnění v pozicích, kde může využít svůj organizační talent a smysl pro pestrou práci.