Dnešní svět je plný nových, neznámých pojmů, se kterými se setkáváme denně a jen stěží si je pamatujeme. Sebeobhájství je jedním z nich. Naštěstí je to slovo české, které po rozložení na dvě části dává smysl a je nám hned jasný jeho význam.
Hájit sebe je to, co jsme se učili přirozeně už v dětství, když nám na pískovišti kamarád vzal lopatku. Někdo z nás zareagoval tak, že bez váhání sebral tu jeho a někdo začal plakat a utíkal k mamince. Moudrá maminka nás pobídla k tomu, abychom si s chlapečkem vyjasnili, jak se to správně dělá, když si chceme půjčit věc, která nám nepatří a co nastane, když to uděláme špatně. Pro většinu společnosti běžná věc. Není tomu tak ale v případě lidí s mentálním postižením. Ti, kterým jejich postižení umožní integraci do společnosti, se musí těmto dovednostem teprve učit.
Sebeobhájství – co si pod tím představit
Sebeobhájci jsou lidé, kteří se v rámci skupiny učí mluvit otevřeně o svých názorech, sdílí svoje poznatky z běžného života a vzájemně si radí, jak zvládnout nové situace. Učí se rozumět svým právům a povinnostem, rozhodovat o svém životě a být samostatnější. Asistent, který skupinu doprovází, do řešení témat nezasahuje. Může nabídnout pomoct při volbě témat a hledání řešení, ale za sebeobhájce nerozhoduje.
Kyjov má hned dvě skupiny sebeobhájců. Před rokem vznikly na popud Domova Horizont a už mají za sebou velký kus práce. Setkávají se jednou měsíčně za podpory asistentů z řad dobrovolníků. Mezi témata, kterými se zabývaly, patří – vzdělání, zaměstnání, práva a povinnosti, finance, či soukromí. Skupiny fungují na bázi dobrovolnosti, tolerance a vzájemného respektu. Novou příležitostí pro sebeobhájce je možnost stát se členy spolku Educante, který jim nabízí možnost spolurozhodovat o fungování organizace a podílet se na připravovaných akcích. Jednou z nich je například Výstava Naruby, do jejíž organizace a realizace jsou už někteří sebeobhájci zapojeni. Educante plánuje pro příští rok také vytvoření další skupiny sebeobhájců, kteří nejsou spjati s Domovem Horizont, ale vyrostli v domácím prostředí. Příležitost má každý, kdo má zájem se dozvídat nové věci, poznat více sám sebe a setkávat se s lidmi s podobnými zkušenostmi a problémy.
Sebeobhájství je v české společnosti nováčkem, ale ve světě má bohatou tradici. V některých okolních zemích se v současné době sebeobhájci běžně účastní konferencí, přednáší o své činnosti na univerzitách a setkávají se se zástupci správních orgánů, aby hájili svá práva i práva ostatních lidí s postižením. Věříme, že kyjovští sebeobhájci mohou nemalou měrou přispět k lepšímu pochopení oblasti mentálně postižených lidí a napomoci k řešení otázek jako je kvalita sociálních služeb, či zaměstnanost handicapovaných. Mohou nám být nápomocni k tomu, abychom mentálně postižené spoluobčany přestali pouze tolerovat, ale začali je respektovat.
