Změny ve stáří

Životní etapa stáří je stejně důležitá a dlouhá, jako každá jiná životní etapa. Zaslouží si proto naši pozornost. V této životní fázi se více zaměřujeme sami na sebe. Obvykle už nemáme tolik pracovních povinností a máme více volného času. A naše tělo nám dává na vědomí, že je třeba mu věnovat více péče než dříve. Jaké změny ve stáří se nejčastěji projevují?

Biologické změny

Častým problémem, který trápí seniory, je zácpa. Způsobuje ji zhoršená funkce trávících orgánů, ale také například špatné rozmělnění potravy, ke kterému dochází při ztrátě chrupu. Také řada léků má vliv na žaludeční sliznici, kde mohou vznikat záněty a vředy.

Jak tedy můžeme podpořit naše trávení a předejít zácpě? Kromě pestré stravy složené z kvalitních surovin, vyhýbání se dietním chybám s ohledem na aktuální zdravotní stav, existuje velká řada doporučení. My jsme si pro Vás vybrali návod na břišní dýchání. Dýchání, které nás provází celým životem a kterému obvykle nevěnujeme velkou pozornost, má totiž vliv na veškeré procesy v našem těle. Ovlivňuje činnost mozku, srdce, svalů, střev, imunitního systému a dalších.

Výzkumy ukazují, že pokud ve stáří pravidelně provádíme dechová cvičení, zvyšuje se kapacita plic, zmírňují se bolesti a zlepšuje spánek.

Návod na břišní dýchání

  • Sedíme rovně, ramena mírně stlačíme vzad.
  • Pokud je to možné zavřeme oči, abychom se mohli lépe soustředit. Soustředíme se pouze na svůj dech.
  • Položíme si dlaň na břicho pod pupík.
  • Zhluboka se nadechneme nosem, co nejhlouběji.
  • Soustředíme se na bod 5 cm pod pupíkem (přibližně tam, kde končí naše prsty).
  • Vydechujeme ústy, jako bychom foukali do peříčka. Výdech může být i nosem. Důležité je, aby byl dech plynulý a nenásilný.
  • Opakováním se dech prohlubuje a výdech prodlužuje. Při nádechu cítíme, jak se břicho vzdouvá, při výdechu dlaň klesá.

Břišní dýchání je nejen prevencí zácpy, ale také jím podpoříme mozkové buňky, kterým dodáme kyslík. Klidný dech také zklidňuje mysl a harmonizuje celý náš organismus. Můžeme jej provádět kdykoliv a kdekoliv. Nejlépe ale v klidu a na čerstvém vzduchu.

Změny ve stáří v psychice

Kdo z nás by nechtěl zůstat mladý a zdravý? Pro mladého člověka jsou myšlenky na stáří nepříjemné a vyvolávají obavy. Stáří obvykle neplánujeme. Nezabýváme se myšlenkami, co budeme dělat, až nebudeme mít své zaměstnání, jak naložíme s časem a co chceme ještě v životě udělat a vidět. Kde budeme žít, pokud budeme potřebovat péči a kdo nám ji poskytne?

Stárnutí člověka s sebou přináší změny na těle, ale také v psychice. To, že naše tělo ztrácí své dřívější schopnosti, s psychikou velmi úzce souvisí. Oslabení smyslů (nejčastěji zraku a sluchu) v kombinaci se zhoršením poznávacích schopností, jako je vnímání, pozornost a paměť, může u člověka vyvolat nejistotu, úzkost a strach. Senior se obává nových podnětů, pobytu mimo svůj domov a obtížně přijímá změny. V každém věku se vyvíjíme. Naše osobnost se mění a není tomu jinak ani ve stáří. Starší člověk bývá často citlivější, snadno se dojme a prožívá situace emotivněji, než dřív. Některé z jeho vlastností se mohou projevovat výrazněji. Například člověk, který byl celý život hašteřivý, začne záměrně vyhledávat konflikty.

Jak je možné, že si jen někteří z nás zachovají duševní svěžest a rovnováhu až do vysokého věku? Kromě genetických a biologických aspektů s tím souvisí náš životní styl, hodnoty, návyky a tempo.

V pozdějším věku, obvykle po 80. roce, se u některých seniorů začínají projevovat závažnější poruchy osobnosti, ztráta paměti a omezení rozhodovacích schopností. To mohou být projevy demence, nebo Alzheimerovy nemoci. Změn ve stáří je opravdu hodně a většina z nich bolí. Je obtížné přijmout novou roli seniora (důchodce), vdovy/vdovce, nebo člověka, který potřebuje péči druhé osoby. Jak se nám podaří tyto změny přijmout, je zcela individuální. Vnitřní elán, zájem, chuť se vzdělávat a poznávat vše nové, je třeba pěstovat po celý život, protože ve stáří se nám budou nejvíce hodit.

Životní energii po celý život čerpáme hlavně ze vztahů, které vytváříme. Velmi důležité je proto pěstovat rodinné vazby a přátelství. Přijmout skutečnost, že si naše děti zvolily svou vlastní cestu, partnery a styl života nám může přinést víc pozitivního než jejich kritika, napomínání a usměrňování.

Stárnutí může být i šťastnou životní etapou. Jak říká V. E. Frankl:

Neptejme se života, co nám dál, ale ptejme se sami sebe, co já sám dám svému životu, jak naplním jeho smysl.

Frankl, 1996
zmeny-ve-stari
Změny ve stáří
Přejít nahoru