Educante z.s.

mame-to-stejne-#1-martin
Martin je 21letý mladý muž, který žije život plný radosti, přátelství a plánů, podobně jako mnoho jeho vrstevníků. Jeho příběh dokazuje, že lidé s mentálním handicapem mohou žít naplněný život, který se v ničem neliší od života „nás“ zdravých. Na Martinovi na první pohled vidíte, že si život užívá, raduje se z každého okamžiku a stejnou radost přeje i ostatním.

Život jako každý jiný

Martin pracuje jako uklízeč a moc ho to baví. „Rád bývám se svými kolegy z údržby,“ vypráví a dodává, že kromě toho chodí vypomáhat i do prádelny.

Spolu s dalšími kamarády bydlí Martin v podporovaném bydlení v domově Horizont, kde mu vyhovuje, že si řadu činností zvládne obstarat úplně samostatně nebo s dopomocí vychovatelek či asistentek. Sám si umí nakoupit a dokonce i uvařit, nejraději míchaná vajíčka. Se svou domácností a s bydlením celkově je moc spokojený. Je rád, že má pořád kolem sebe kamarády, se kterými tráví volný čas: „Hrajeme hry, posloucháme písničky, někdy zajdeme na diskotéku, díváme se na hokej, teď právě na mistrovství světa a fandíme Čechům,“ říká.

Martin je vášnivý sportovec. Nejen že se na sport rád kouká, ale jako obránce hraje fotbal nebo hokejbal. Dalším jeho koníčkem je poslouchání písniček, třeba od Marka Ztraceného, rád si zazpívá a nově se začal učit hrát na kytaru. Momentálně cvičí písničku Okoř. „Zatím mi to moc nejde, ale postupně se to zlepšuje,“ směje se.

S kamarády byl Martin dokonce i v zahraničí. „Se školou jsme jeli do Chorvatska a do Itálie,“ vypráví a rád vzpomíná na to, jak si to tam společně užili.

Alespoň jednou za týden chodí Martin navštívit svou maminku. Rád jí pomáhá a stará se tam o zvířata. „U mamky máme psa, čtyři koťátka a dvě kočky,“ vypráví a sní o tom, že jednou by chtěl mít vlastního pejska. Martin má také dva sourozence, bráchu Toma a sestru Simonku, kteří za ním občas přijedou, nebo se sejdou u maminky. Rodina a kamarádi jsou pro Martina velmi důležití. „Jsem hrdý na Anetku, mamku, sourozence a kamarády,“ říká. Pomáhá jim a oni zase pomáhají jemu.

Anetka

Anetka je Martinova holka. Když se ho zeptáte, co ho v poslední době nejvíc těší, je to právě ona. Seznámili se spolu na táboře v Zubří. Padli si do oka hned druhý den na diskotéce a jejich vztah trvá už skoro rok. 

Protože jsou každý z jiného města, telefonují si každý den přes WhatsApp, ale když mají volno, vidí se osobně a rádi spolu jezdí třeba na výlety. Pro Martina je důležité být s Anetkou co nejvíc. „Chtěli bychom se vzít a bydlet spolu,“ říká nám o svých snech. Těší se na to, jak budou spolu chodit do práce a hospodařit.

Gentleman

Na otázku, co by vzkázal ostatním lidem, odpoví Martin tak, že vám zaplesá srdce. „Chci, aby mladí lidi pouštěli starší lidi v autobuse, nebo když třeba jde starší chodec, aby ostatní zastavili a pustili ho.“ Aby prostě na sebe byli lidi hodní a měli se dobře. Martin je zkrátka gentleman a vždycky rád pomůže.

Máme to stejně

Martinův příběh je důkazem, že lidé s mentálním handicapem mohou žít plnohodnotný a šťastný život. Mají své sny, plány, radosti a starosti stejně jako každý jiný. Ukazuje nám, že s podporou rodiny, přátel, sociálních služeb a komunity mohou dosáhnout všeho, co si přejí.

Martinovi přejeme do budoucna jen to nejlepší! Ať se mu jeho sny splní a ať je i nadále tak šťastný a spokojený, jak je teď.

*Použité fotografie jsou ilustrační.

Článek vznikl díky projektu Pečujeme rádi podpořeného z dotačních programů Ministerstva práce a sociálních věcí a města Kyjova. Aktivity projektu byly podpořeny z dotace Jihomoravského kraje v rámci projektu „Odborné poradenství a podpora pro neformálně pečující v Kyjově a okolí“ a z dotace města Plzeň v rámci projektu „Komplexní podpora osob v krizi na území města Plzně“.

mpsv-logo
logo-kyjov
jihomoravsky-kraj
plzen-pomahajici-logo